… koneckonců co taky jiného dělat v knihovně, když se potřebuji odreagovat a do manuální pracovní terapie se mi nechce. V době koronaviru si vybírám knihy humorné, satirické, oduševnělé.
Teď zrovna už poněkolikáté čtu Saturnina, z níž je vybrán i citát: „Zákony života nám ukládají vyzkoušet všechny možné varianty života, abychom se nakonec vrátili k té první.“
Blbé je, že lidský život je příliš krátký, abychom mohli vyzkoušet všechny varianty. Navíc je náš osobní výběr už tím, komu, kdy a kde se narodíme. Proto je vhodné si povídat nejen o počasí. Bez zbytečného hodnocení. Kolikrát já už měla na jazyku “kterej blbec …”, když mi došlo, že např. pet flašky mi po louce rozfoukal vítr. A schopnost větru něco odfouknout zná každé malé dítě, je ukrytá už v pohádce o Jeníčkovi a Mařence (Hansel und Gretel, Little Brother and Little Sister).
Povídka Můj sluha Saturnin vyšla autorovi Zdeňku Jirotkovi v Lidových novinách 24.srpna 1940, kniha Saturnin poprvé vyšla v roce 1942, v době protektorátu Čechy a Morava. Ačkoliv jsem v té době ještě nebyla na světě, dovedu si představit, že kniha mnohým pomáhala překonávat těžké doby za protektorátu. Snad i autorovi.
Já Saturnina “potkala” v době československé totality a od té doby se k němu vracím pokaždé, když potřebuji “přijít na jiné myšlenky”. Hodí se i teď. Snad vyzkouším i anglickou nebo německou verzi, abych se v těchto jazycích zdokonalila.