Loss has mass

“Loss has mass” is one of the themes in Tim Minchin’s Apart Together.

He recommends it used on a bumper sticker, which I may do for the year 2024.

“People”, whoever they are, have the tendency to judge “the others” just by visual signs or one opinion. It is hardly appropriate. Just by looking at a person, you may guess the age, the gender, but that’s about it. We don’t have our CV (Curriculum Vitae) on our foreheads, so we should be cautious when talking about “the others”.

By no means I’m perfect. I’m just sad and disappointed, that even in 21st century there are wars, homes are being destroyed, “people” must fight for their lives, though we should be wiser as we can watch the “based on true stories” films about the past wars and their consequences.

“We” can learn from the mistakes of our predecessors. “We” don’t need to repeat their mistakes over and over again, thinking that “we” will solve the problems better. “We” only have “better” guns than they had in the past centuries.

LOSS HAS MASS!

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! EVERY LOSS HAS MASS !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Mýlit se je lidské …

Nevím, jestli by se našel někdo, kdo by s citátem “Mýliti se je lidské” nesouhlasil. Citát je připisován Senecovi st., latinsky “Errare humanum est”.

Kdysi, kdesi jsem viděla či slyšela i pokračování “… odpouštět božské”. Doplněk latinsky nehledám. Nepovažuji to za důležité. Pokud existuje čtenář mých filosofických esejí, kterého by to zajímalo, najde si to na internetu sám. Použije k tomu svůj oblíbený internetový vyhledávač, v procesu vyhledávání ho možná zaujme i něco jiného, což na chvíli odvede jeho pozornost a za takovou hoďku, dvě si řekne “co jsem to vlastně hledal(a)?”.

Omyly a zapomínání jsou běžné, pochopitelné a mnohdy potřebné. Není možné mít v hlavě všechno. Mnohému jsme se ve škole učili jen “kvůli známkám”, bez pocitu, že nabyté vědomosti někdy uplatníme v praxi. Pochopitelně jsem už většinu, čemu nás – v době normalizace v bývalém Československu – učili, dávno zapomněla. Jen škoda, že jsme neměli povinnou angličtinu …

Inu, nedá se nic dělat. Život je jednosměrný.

Angličtinu a trochu němčiny jsem si doplnila při dlouhodobém pobytu v zemích, kde česky moc lidí neumí. A chci se vzdělávat dál, na základě toho, co jsem se naučila a odkoukala ve svém dosavadním životě. Je to zábavné, často si připomenu citát Jana Wericha “Já sám sobě připadám, že mně je sto dvacet devět let, podle toho, co jsem zažil anebo podle toho, co jsem nezažil. A někdy si zase něco přečtu a připadá mi, že mně je vosum.”

What did I learn today?

Is the ‘sunshine cure’ a real thing? – CrowdScience, BBC World Service podcast
… worth every minute, even if you use slower playback speed and original 33:22 minutes become more 😉

The only question is:
How many times you can move during your life?