Fráze, kterou můžeme uplatnit každý rok. Na začátku ledna ještě nevíme, co další rok přinese. Výjimku tvoří jen očekávané situace, například narození dítěte počatého v roce minulém. Tehdy známe i předpokládaný termín porodu, někdy dokonce, jestli to bude kluk nebo holka. Nevíme však, co s dítětem bude až mu bude 18. 18 let je dlouhá doba, ve které může nastat mnoho neočekávaných změn, jejichž důsledky můžeme zpětně zhodnotit, ale už ne vrátit. Život je jednosměrný.
Na začátku roku 2023 zná lidstvo z dějin příčiny a důsledky různých válek. Z mého pohledu spíše technicky zaměřeného člověka většinou jeden člověk nebo skupina lidí přesvědčí nějakou menšinovou skupinu, že je utlačovaná a “vyšší cíl” je zrozen. Kvůli tomuto “vyššímu cíli” jsou pak mobilizováni mladí z válkou potrefených zemí, i starší, pokud válka neskončí včas. Šťastnější přežijí a vrátí se domů k rodinám, někdy tělesně postižení do konce svého života … někteří zemřou a později jim někdo na hrob nosí květiny. Květiny a věnce ale ze smrti nikoho neprobudí … viz. Píseň neznámého vojína od Karla Kryla. Měla bych doplnit “moderní” varování, že píseň obsahuje sprosté slovo.
Jaký bude letošní rok? Poučíme se konečně, že války žádné spory nevyřeší? Začneme – jako lidstvo – hledat řešení pro zpomalení změny klimatu?
Z historie víme, že se bagatelizace problémů nevyplácí, přestože se může zdát, že “nás tady a teď” se “jejich” problém “tady a tam” netýká. V roce 2023 žijeme v globálním světě. Jsme propojeni nejen internetem, ale taky rodinnými a přátelskými vazbami. I my z bývalého Východu máme možnost poznávat, jak se žije za hranicemi. Už nežijeme jako v kleci. I prostřednictvím internetu se můžeme vzdělávat a v “pohodlí domova” doplňovat své vzdělání. Stačí počítač, připojení k internetu a vlastní motivace.
Kéž by byl rok 2023 rokem “naslouchání”. Diskutující by měli umět i naslouchat, ne jen za každou cenu prosazovat svůj názor. Jinak zůstaneme uzavření v bludném kruhu skvěle popsaném v připojeném citátu.
