… tedy aspoň mě se většinou na důvody důležitých rozhodnutí nikdo neptal.
V “dnešní době” internetu a sociálních sítí může dokonce někdo předpokládat, že všichni vědí, resp. mohou vědět, všechno. Máme přece internet, vyhledávače, mnoho webových stránek obsahuje sekci “často kladené otázky” … ale i umělá inteligence má své meze. Google překladač sice překládá mnohem lépe než v době vzniku, ale stále se učí. V překladu češtiny do angličtiny může mít problém se zdrobnělinami (jablíčko přeloží jako “apple”), v překladu angličtiny do češtiny např. s rody (“I was in theatre” přeloží “byl jsem v divadle”, ačkoliv já jsem žena a mělo by být “byla jsem v divadle”).
Mohlo by se zdát, že jsem proti umělé inteligenci. Není tomu tak. Jen si myslím, že se i my, lidé, musíme učit, abychom byli schopní s novou technologií pracovat.
Nenapadlo by mě, že někdy budu souhlasit s Leninem, ale jeho citát “učit se, učit se, učit se”, který provázel mé dětství a mládí, není úplná blbost. Je rozhodně lepší si k danému tématu něco přečíst dřív, než se pustíme do neznámé osoby z internetu.
Otázkou zůstává, od koho se máme učit. Já se třeba ráda něco naučím od svých bi/tri-lingvních vnoučat a “rodinných puberťáků”, kteří vyrůstají ve světě mobilů, podobně jako moje generace vyrůstala ve světě kalkulaček. Na internetu jsem zjistila, že ještě všechny nejsou “retro”, hurá!