Provozuji samomluvu. Už zase.
Už zase sama se sebou mailem sdílím články, které mě na mobilu zaujmou, abych si je mohla znovu otevřít a někdy i přečíst celé. Pak se rozhoduji, co z nich sdílet s přáteli, českými, německými, anglickými i jinými. Pracovala jsem v mezinárodní instituci a bylo to inspirativní.
Články sdílím z různých důvodů radši na počítači. “Zabíjím” tak čas, když je venku “počasí, že by psa nevyhnal”. Teda ne, že bych u počítače vydržela celý den, se psem si zajdu si na procházku i když není slunečno. Taky si dávám hoďku, dvě pracovní terapie, ale den má 24 hodin a jako důchodkyně s vnoučaty daleko ten den musím vyplnit pro mě smysluplnou činností.
Štěstí, co je štěstí? znám z filmu Škola základ života z roku 1938. To se ve střední Evropě schylovalo k válce, později pojmenovaná jako Druhá světová válka a z původně “Velké války” v letech 1914-1918 se stala První světová válka. Teď jen všichni doufáme, že se z válek na Ukrajině a v Gaze nestane třetí světová.
Všichni?
Snad. Jen nemáme Jamese Bonda, Astérixe a Obélixe nebo aspoň kouzelné předměty z pohádky Tři veteráni (celý film je na YouTube, česky), aby strachem vyvolané emoce někdo přesměroval na společný zájem o budoucnost planety Země.
Nepředpokládám, že kdokoliv rozumí složitým mezinárodním strukturám tak, aby mohl vědět, jaká “blbost” může způsobit světovou katastrofu. Přesto si současní “mocní” snaží dokazovat, že mají “patent na rozum” a obyvatelstvo to odnáší. Copak neznají sérii dokumentů Abandoned Engineering o stavbách, kterými se chtěli chlubit dřívější “mocní”?
V české pohádce Šíleně smutná princezna by se našlo řešení. Kvůli blbosti rozpoutaná válka se na konci řeší osobním bojem generálů v ringu plném bahna. Jo, je to naivní představa, že by se něco takového mohlo uskutečnit mimo filmové plátno, ale hezká …
V reálném životě mě dnes potěšil článek v Guardianu o tom, že se generace narozená mezi rokem 1997 a 2012 vrací ke čtení papírových knih a do knihoven. Článek je v angličtině, ale ctrl-c, ctrl-v snad už zná každý a překladač Google taky. Tenhle článek si ale stejně přečte jen ten, kterého dané téma zajímá.