Myslím, že všichni takovou situaci znáte … a pokud jste do loňského roku neměli tu čest, poznali jste ji díky koronaviru. Osud, o němž doktor Vlach z knihy Saturnin od Zdeňka Jirotky říká:
“Prožíváme-li delší dobu idylu, přestaneme ji vnímat a osud by nám prokázal neocenitelnou službu, kdyby nás popadl za límec a vyhodil dočasně na mráz. Pak bychom nevzpomínali na to, že kamna trochu kouřila, nýbrž na to, že hřála. A na to, že bylo ostatně v naší moci aby jenom hřála. “
Ačkoliv první část o idyle, kterou jsme přestali vnímat či spíše začali považovat za samozřejmost je minimálně v Evropě skutečná – přes 75 let žijeme v míru -ne vždy je v moci jednotlivce zajistit, aby idyla pokračovala. A aby byla celosvětová, stejně jako je současná pandemie.
Fráze jako “jsme v tom společně” a “společně to zvládneme” vždycky vyvolají otázku: “a kdo jsme vlastně my?”.
Lékaři, zdravotníci a pomocný zdravotnický personál? Policie, vojsko a další státní zaměstnanci? Majitelé restaurací a penziónů a jejich zaměstnanci? Herci? Děti, které se připravují na život distanční výukou? Pracující v různých oborech, na různých pozicích? Důchodci, kteří mají větší část života za sebou, ale kus ještě před sebou? Obyvatelé Evropy? Ameriky? Asie? Lidé, kteří umí anglicky? Německy? Španělsky? … Současní obyvatelé zeměkoule?
Všechny nás ovlivňuje koronavirová krize, se kterou se vlády v různých zemích vyrovnávají různě, střídavě omezují a uvolňují provozy, zavírají a otevírají obchody … a někteří členové pak podkopávají autoritu vlády, v níž sami sedí. Zajdou si do “zavřené” restaurace na “pracovní schůzku”, zajedou si k moři, když je doporučeno nikam nejezdit … novináři všech zemí by jistě mohli vyprávět, ale hned se na ně někdo naštve, že to je kampaň a že vytvářejí paniku.
Ryba smrdí od hlavy. Smradu ryby by možná pomohlo hlavu useknout a vyhodit. Ale co s vládou, kde se ministři střídají jako apoštolové na orloji? Taková “hlava” se nedá useknout, zvlášť když je demokraticky zvolená.
Až pandemie ustoupí, budeme vzpomínat.
Každý podle toho, v jaké životní fázi a na jakém místě na zeměkouli se v jejím průběhu nacházel. Ale tady a teď se dějí i jiné věci a je žádoucí, aby si každý z nás udržoval rovnováhu mezi činností fyzickou, duševní a odpočinkem. Tak můžeme zvýšit pravděpodobnost, že se přání “kéž by nás pánbu při zdravém rozumu zachovati ráčil” uskuteční.